Nové technologie, jako jsou internet věcí, strojové učení či umělá inteligence, dokážou výrazně pomoci s vytápěním velkých budov od škol až po výrobní provozy. Díky těmto nástrojům je možné dokonale analyzovat skutečnou spotřebu a provoz budov, a na základě těchto poznatků optimalizovat vytápění budov v závislosti na počasí či počtu osob. „Optimalizace procesů a chodu je to, kde se dá nejvíce ušetřit na energiích i na lidské práci,“ vysvětluje Václav Trávník, CEO společnosti OKIN Facility, která svá řešení implementovala již v 9000 budovách.
- Jste jedním z lídrů optimalizace energetických nákladů komerčních i rezidenčních budov na českém trhu. Jakým způsobem při návrhu snižování nákladů postupujete?
U každého klienta se postup liší, protože záleží na typu budovy a její funkci. Je to diametrálně odlišné v případě, že půjde o nákupní centrum a továrnu na automobilové součástky. Obecně se však vždy musí začít sběrem tvrdých dat. K tomu využíváme novou technologii IoT (internet věcí) ve formě mnoha čidel, které se liší hlavně tím, co snímají a měří.
Poté, co si určíme, co přesně chceme měřit, rozmístíme dostatečný počet správných čidel po celé budově. Několik dní necháme čidla snímat monitorované údaje, abychom získali dostatečný vzorek, který poté zanalyzujeme. K analýze využíváme jak predikční programy, tak umělou inteligenci, které navrhnou zlepšení. Optimalizace procesů a chodu je to, kde se dá nejvíce ušetřit na energiích i na lidské práci. Stejným způsobem je možné ušetřit i na vodě a podobně. A díky optimalizaci dochází mimoděk i ke zvýšení kvality práce uvnitř firmy obecně.
Při čistě energetickém managementu se postupuje obdobně. V první fázi se vždy soustředíme na analýzu celkového rozsahu energetického procesu společnosti. Poté se důkladněji zaměříme na revizi pasportu energeticky náročných technologií a zanalyzujeme dodavatele energií nebo běžící projekty. Na základě této prvotní analýzy poté navrhneme optimalizaci na míru klientovi.
- Náklady na energie určitě řeší každé vedení firmy. Dokáže vaše optimalizace i přesto výrazně ušetřit?
U jedné firmy, která vyrábí součástky, jsme výrazně pomohli s optimalizací chodu výroby, a tak došlo k velkým úsporám na energiích. Nainstalovali jsme u nich čidla, která po určité době měření zjistila, že jim přes noc běží kompresory, i když se nic nevyrábí. S tímto poznatkem jsme přišli k nim do firmy, kde jsme zjistili, že o tom vedení neví a že jejich noční chod není potřeba. Jen touto jednoduchou změnou jsme dokázali společnosti ušetřit až stovky tisíc korun.
Samozřejmě ne vždy je to tak jasné. Někdy se přístroje na noc vypnout nevyplatí. Od toho máme naše analytické systémy, které dokážou vypočítat rozdíly spotřeby při chodu, částečném chodu a přerušení chodu. V tomto konkrétním případě se však přístroje na noc vypínat obrovsky vyplatilo.
U jiného klienta jsme díky IoT zjistili, že lidé nechávají běžet klimatizace i po svém odchodu z kanceláří, a to i v pátek. Klimatizace tak naplno chladily v zamčených kancelářích klidně i celý víkend. Tuto situaci jsme tedy monitorovali a využili automatizaci s IoT systémy. Poté jsme dokázali klimatizace ve stanovený čas vypínat dálkově. Dokážete si určitě představit, kolik se ušetřilo jen díky tomuto vylepšení. Samozřejmě to nebyla jediná optimalizace u tohoto klienta.
- Co optimalizace konkrétně obnáší? Jak moc musí provozovatel měnit chod budovy a pracovní postupy?
Optimalizace je zejména o měření, datech a analýze. Samozřejmě doporučuji využívat nové technologie, které celý tento proces ulehčují a zrychlují. U nás ve firmě používáme hlavně zmíněný internet věcí a umělou inteligenci. Jejich výhody spočívají nejen v rychlosti sběru dat, ale i v jejich neustálém chodu. Je to opravdu snadné na ovládání, implementaci a následně i při extrakci tvrdých dat. Tím, že tato technologie běží neustále, jsou data i predikce velmi přesné.
Co se týče změn, snažíme se, aby byla co nejmíň invazivní, ale stále účinná. Jedna z mých oblíbených případových studií se týká rozvržení lidí na pracovištích a optimalizace vytápění. Díky datům z jednotlivých dní dokážeme předvídat obsazenost kancelářských místností, a tak navrhovat jak změny pro přemístění lidí, tak i pro vytápění místností. Např. pátky jsou známé tím, že si většina lidí bere home office. Proto je zbytečné, aby se vytápěla celá budova, když jsou místnosti obsazené jen zčásti.
- Kolik objektů už „vašima rukama“ prošlo?
Aktuálně se naše firma stará o okolo devět tisíc budov všech velikostí a záměrů. Pomáháme s chodem kanceláří, nákupních center i továren.
Kromě našich byznysových výsledků jsem hrdý i na to, jaký je dopad naší práce na spokojenost a kvalitu práce zaměstnanců ve firmách, kde působíme. Jde totiž o to, že kromě zařizování každodenního bezproblémového provozu se také staráme o lidi, kteří tam pracují. Divili byste se, jak čistá kuchyňka nebo uklizená pracovní plocha v kanceláři dokáže namotivovat zaměstnance a zlepšit jim náladu. Čistota na pracovišti je jedna věc, hodně zaměstnavatelů ale zapomíná i na kvalitu vzduchu. Zařizujeme tak třeba i montování čidel do zasedaček, aby se při dlouhých schůzkách nesnižovala hladina kyslíku a lidi nebyli ospalí.
- Snaha o energetické úspory není nic nového, mluví se o tom mnoho let. Každá nová komerční budova se pyšní tím, že je mnohem úspornější než ty předchozí. Jak na tom tedy české budovy jsou – komerční i rezidenční?
Teď je samozřejmě trend úspor na energiích veliký a není se čemu divit. Každý chce šetřit a tím, jak cena za energie stoupá, jsou i úspory po zdařilé optimalizaci výraznější. Než ale nastala energetická krize, společnosti nejvíce trápila problematika ESG. Snaha o ekologičtější vnímání provozu firem je patrná i v Česku. Důraz je stále více kladen na udržitelný chod budov a neutralitu vůči životnímu prostředí. Ještě předtím, než jdeme dnes na první schůzku s potenciálním klientem, ptá se, jestli umíme řešit ESG. Kdybychom to neuměli, tak se ani nesejdeme.
- Mohou uspořit i uživatelé moderních budov?
I když je dnes budova nově postavená, automaticky to neznamená, že je postavena s cílem, aby byla úsporná. Cena je stále tím, co developery zajímá nejvíce. Důkazem je to, že i nové budovy se musí zateplovat.
Není to ale pouze o způsobu výstavby budovy. Více záleží na tom, co se děje uvnitř. Proto i nové moderní budovy mají rozhodně prostor pro optimalizaci procesů a následné ušetření na energiích. Osobně za největší potenciál pro snížení spotřeby energií v budovách považuji zejména správné nastavení provozu všech energeticky náročných technologií a pravidelné vyhodnocování spotřeby energií. Když je toto splněno, může poté dojít k následnému řešení možné optimalizace.
Největší potenciál v úsporách na energiích má obecně průmyslový sektor. Jedná se zejména o odvětví, která se neobejdou bez energeticky náročných výrobních technologií. Jsou to ocelárny, sklárny, strojírenství, chemický průmysl, automobilový průmysl atd. Nelze opomenout ani menší či střední výrobní závody nebo rozrůstající se logistické parky.
Hned za tímto sektorem jsou na druhém místě kanceláře, tedy větší administrativní budovy, kde faktor strojů nahrazují lidé. Je samozřejmě nutné zaměstnance vyškolit, ne vždy to ale stačí. Proto často navrhujeme i tak banální řešení jako čidla na pohyb místo vypínačů světel, jelikož se v dlouhodobém horizontu rozhodně vyplatí a ušetří zaměstnavateli desetitisíce korun na energiích za osvětlení.
Václav Trávník
odborník na facility management, CEO společnosti OKIN Facility, místopředseda představenstva OKIN Facility CEE (CZ,SK,UA,PL,RO,BG)