„Odolnost firmy lze definovat různými způsoby. Pro mě je asi nejvýstižnější ten, který říká, že odolná je taková společnost, která je schopná absorbovat nepředpokládané vlivy, takzvané šoky, a minimalizovat tak ekonomické nebo reputační ztráty. A co víc, dokonce dokáže tyto situace využít ve svůj prospěch a zvýšit náskok před svojí konkurencí. Tento přístup je do značné míry akcelerován pandemií covid-19, respektive jejími důsledky, spočívajícími zejména v komplikovaném přístupu k určitým komoditám, agresivním růstu cen surovin, narušenými dodavatelskými řetězci či nedostatku pracovníků schopných pracovat s digitálními technologiemi,“ říká Jan Burian, Senior Director, Head of IDC Manufacturing Insights EMEA.
Řada firem na celém světě nebyla schopna na tyto vlivy včas a efektivně reagovat. Dle mého názoru to bylo zejména díky tradičnímu způsobu identifikace rizik a nastavení opatření vedoucích k jejich eliminaci či alespoň významnému snížení. Bohužel se ale ukázalo, že tento přístup má řadu slabin. Tou klíčovou je neschopnost předvídat „černé labutě“, tedy nenadálé události, jejichž vliv na chod společnosti a obchodu je zcela zásadní. Zkrátka nikdo v byznysovém životě nedokáže předvídat všechna možná rizika, která mohou nastat. Je tedy do jisté míry zbytečné se o to snažit nějakým vyčerpávajícím způsobem. Manažerky a manažeři stojící v čele by měli přijmout fakt, že v nové době budou muset čelit zásadnějším a komplexnějším výzvám, než tomu bylo doposud.
Doba postvakcinační
Svět se totiž nejspíše v dohledné době nevrátí do stavu před vypuknutím pandemie. Nebude nic jako „nový normál“, protože řada přístupů, situací a reakce na ně bude prostě jiná. Více se mi tedy líbí označení „doba postvakcinační“. Ta je na jednu stranu charakterizována uvolněním řady restrikcí v obchodních, výrobních i osobních životech, avšak je to také doba extrémně nepředvídatelná. Státy mohou například kdykoli vyhlásit lokální lockdown, který může mít globální důsledek. Typicky se může jednat o lokalitu, ve které působí výrobce, respektive dodavatel strategické suroviny či komponentu. V případě jakéhokoli omezení v samotné výrobě či logistickém řetězci se důsledky násobí pro zákazníky na celém světě.
Navíc, chování zákazníků se rovněž mění. Loajalita v rámci B2B i B2C je v době absolutně transparentního prostředí výroby a distribuce spíše upozaděna, neboť zákazníci dokážou poměrně rychle identifikovat poměr mezi kvalitou, cenou a přidanou hodnotou. Zejména výrobní firmy, které chtějí uspět na trhu strategií oslovení zákazníků napřímo, tzv. Direct to Consumer (D2C) strategií, musí být schopné hladce propojit obchod, výrobu, distribuci i servis a zajistit tak bezchybnou zákaznickou zkušenost. A to je přece jenom pro mnohé příliš velké sousto. Zejména proto, že typická výrobní firma běžně nedisponuje odborníky na e-commerce, vývojáři aplikací či manažery schopnými překládat mezi světem byznysu a světem IT.
Kybernetická bezpečnost
Oblastí, která je v době digitálních transformací zásadní, je i kybernetická bezpečnost. Současnost totiž lze bez nadsázky charakterizovat jako válečnou zónu, v níž probíhají útoky a bitvy o udržení bezpečnosti IT infrastruktury. Propojování světa IT a fyzických zařízení (Operations Technology) klade mnohem vyšší nároky na zabezpečení digitální infrastruktury, neboť zejména svět OT byl z pohledu IT bezpečnosti spíše popelkou, neboť stroje často byly připojeny k internetové síti. Řečí čísel, počet kybernetických útoků ve výrobních firmách vzrostl jen za období pandemie o 300 % (NTT 2021 Global Threat Intelligence Report), neboť hackeři se snažili využít toho, že řada pracovníků využívala vzdálené přístupy a bezpečnostní opatření nebyla vždy nastavena tak, aby útokům dokázala zamezit.
Role digitálních technologií
Koncept budování firmy, která dokáže odolat náhlým a jen stěží předvídatelným dopadům nějaké zásadní události, není úplnou novinkou. Novým prvkem je však využití digitalizace, automatizace a prvků umělé inteligence. S pokročilým využitím moderních technologií však musí jít ruku v ruce i kvalitní a škálovatelná IT infrastruktura. A právě zde je pro řadu, zejména výrobních společností, příležitost ke zlepšení. Poměrně často můžeme pozorovat přístup, kdy firmy potřebují zavést řešení rychle a kvalitně, přičemž právě připravenost IT hraje klíčovou roli. Navíc, implementace řady izolovaných řešení, jakkoli přinášejících dílčí zlepšení, přináší do IT systémů komplexitu a komplikaci. Paradoxně čím více tedy bude firma digitalizována, tím více informačních sil bude vznikat. Na druhou stranu řada firem již pochopila, že kouzlo digitalizace spočívá právě v provázání jednotlivých systémů a plynulém sdílení dané verze jakýchkoli dat. Dokazují to i výsledky celosvětového IDC průzkumu mezi výrobními firmami, kdy 30 % respondentů označilo svoji digitální strategii jako „integrovanou“,
tedy postavenou na propojených řešeních využívajících datové platformy a cloudové služby. Tento přístup pak umožňuje firmám vyžívat plně benefity digitalizace a automatizace, přičemž podle průzkumů může zlepšení vybraných výkonových ukazatelů až o nižší desítky procent oproti využití oddělených informačních systémů a datových sil.
Pro dokreslení situace, téměř 60 % výrobních firem přiznává, že nevyužívá plný potenciál digitálních technologií. Ať již z důvodu nedostatku zkušeností, obav z kybernetické (ne)bezpečnosti či předpokládaných nákladů na pořízení a provoz technologií. Ty, kteří hledají zázračný recept, tzv. magicbullet, nebo jednoduchý koncept aplikovatelný na jakoukoli firmu, musím bohužel zklamat. Záleží totiž na řadě aspektů, mimo jiné například na oboru podnikání, digitální vyspělosti a úrovni a kvalitě managementu. Přístup k samotnému budování odolné firmy lze rozdělit do několika klíčových oblastí:
• Nastavení organizace
• Úprava či vytvoření procesů
• Zaměření se na zákazníka
• Využití digitálních technologií
Z pohledu výše uvedených oblastí se jistě nejedná o nějakou zázračnou novinku. Poměrně novým prvkem je však využití digitálních technologií a digitálních znalostí. Klíčovou podmínkou je i vytvoření tzv. kolaborativního ekosystému, kdy na vývoji nových produktů a služeb spolu pracují dodavatelé technologií, systémoví integrátoři, koncoví uživatelé, obchodní partneři nebo dokonce i konkurenční firmy. Cílem je agilní vývoj a rychlé uvedení služby na trh. To je v případě, že by firma chtěla vše zvládnout primárně vlastními silami, v podstatě skoro nereálný, respektive nekonkurenceschopný přístup.
Jak mohou technologie pomoci?
Zásadní je samozřejmě IT infrastruktura, jež umožňuje generovat a přenášet data spolehlivě, v reálném čase a v bezpečném prostředí. Důležitý je i přístup k těmto datům v podstatě odkudkoli. Zásadní roli hraje propojení podnikového IT a fyzických technologií podpořené využitím edge-computingu, kdy jsou data zpracovávána a vyhodnocována buď v místě jejich vzniku a cloudcomputingu, kdy je možné provádět složitější datové analýzy s využitím nástrojů umělé inteligence a Machine Learning.
V konceptu nastavení spolehlivé firmy je kladen důraz na schopnost kontextualizace dat pocházejících z různých zdrojů a schopnost organizace přetavit je v insights, tedy v jasné informace, které umožňují přijímat rozhodnutí podpořené kvalitní datovou a informační základnou.
V oblasti logistiky a kontroly dodavatelského řetězce lze odolnost firmy zvýšit využitím řešení tzv. suppply chain kontrol tower. Jedná se v podstatě o analogii na řídící věž v letovém provozu, kdy je na základě využití dat sledován a řízen v podstatě každý aspekt zásobování, pohybu zboží a plánování dodavatelského řetězce atd. Zde se uplatňuje řada technologií, od IoT (Internet of Things) a digitálních platforem až po umělou inteligenci.
Zajímavou strategií může být i přechod z tradičního dodavatelského řetězce na dodavatelskou síť, kdy jsou doposud definovaní dva nebo tři dodavatelé nahrazeni sítí schválených dodavatelů, kteří jsou vybíráni a řízeni za podpory tzv. on-demand výrobních platforem. Využití vnímám zejména v oblasti obrábění a 3D tisku například v prototypové nebo malosériové výrobě. Benefitem je možnost rozprostření rizika mezi dodavatele a možné operativní plánování výrobních kapacit a potenciálních omezení.
Odolná firma
Důležitým stavebním kamenem odolné firmy je využití digitálního dvojčete, zejména ve výrobě a v údržbě strojů a zařízení. Jedná se o virtuální obraz fyzického prostředí, jež umožňuje v reálném čase sledovat stavy zařízení, informace o výrobku či procesy a poskytuje tak nástroj zejména pro simulaci a analýzy možných změn. Toto je klíčové zejména pro rychlé a úspěšné zavádění nových produktů či technologií do výroby či provozu.
Součástí moderní firmy je i strategie pro zajištění trvalé udržitelnosti. To platí nejen v kontextu environmentálních snah Evropské unie a lokálních vlád i vlivem samotného trhu, kdy se zákazníci přiklánějí k tomu, aby výrobky, které používají, byly vyráběny a přepravovány v souladu s principy o zachování životního prostření a zdraví lidí. Být totiž v něčem rychlý ještě neznamená, že není třeba dodržovat řadu nařízení nebo dokonce požadavky zákazníků – ať již individuálních nebo firemních. Digitální technologie využívající IoT a informace z IT systémů umožňují například sledování karbonové stopy firmy, výrobní technologie i výrobku. Díky využití digitálních nástrojů pro návrh a testování produktů lze v kombinaci se zpětnou vazbou získanou přes digitální vlákno analyzovat data o výrobku v celém jeho životním cyklu, včetně servisu, recyklace nebo obnovy (tzv. remanufacturing).
Digitální technologie tedy hrají zásadní roli při budování odolné firmy, přičemž možnosti využití jsou v podstatě nekonečné. Základním kamenem úspěchu je zejména schopnost manažerů rozeznat přidanou hodnotu řešení, která nemají jasně definovanou návratnost v nejčastěji sledovaném horizontu jednoho či dvou let. Zejména v oblasti investic do IT infrastruktury, jež je pro budoucí rozvoj digitalizace nezbytná, avšak na první pohled v očích pracovníků mimo IT nezlepšuje průchodnost ve výrobě či nezvyšuje produktivitu. Což samozřejmě není optimální přístup, neboť dostupnost dat kdekoli a v jakémkoli okamžiku, škálovatelnost řešení a zejména zajištění kybernetické bezpečnosti jsou zejména otázkou infrastruktury a správných IT nástrojů.
Digitálně schopní pracovníci
Dalším klíčovým aspektem úspěšné odolné společnosti jsou, zcela nepřekvapivě, lidé. V celé Evropě lze registrovat nedostatek digitálně schopných a znalých pracovníků, nejvíce v provozu nebo podpůrných procesech. Řada společností má proto mezi svými zásadními strategickými prioritami i zajištění těchto pracovníků. Opět, možností je mnoho, od rekvalifikací přes rozvoj vzdělávání či většímu využití kontraktorů, zejména v oblasti rozvoje IT, OT nebo tvorby byznysových aplikací.
Stále větší důraz bude kladen na celoživotní vzdělávání napříč pozicemi, neboť technologie se vyvíjejí ve stále rychlejším tempu. Pro běžného člověka je již nyní obtížné držet krok s paletou nových technologií a nástrojů, a to často i v případě, že je potřebuje ke své práci. Investice do průběžného vzdělávání je proto nezbytná pro další úspěšný rozvoj firem. Připomínám, že toto vzdělávání s sebou přináší i řadu nákladů ze strany zaměstnavatele. Proto je důležité si uvědomit, že takto vzdělávaní pracovníci jsou velmi cenné aktivum a v řadě firem je třeba se zamyslet nad tím, jak si tyto cenné tvůrce hodnoty trvale udržet. A takové přemýšlení není ani v dnešním světě zdaleka samozřejmé.
Závěrem
Budování odolné firmy není projekt, který má jasný začátek a konec. Jedná se spíše o cestu, jejíž směr se může v průběhu času měnit v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách. Zásadním aspektem úspěchu, ostatně jako u jiných transformačních vizí, je schopnost vedení společnosti, sebrat odvahu a začít realizovat kroky, které přinesou ovoce spíše v horizontu let.
Důležitým prvkem strategie nastavení odolné firmy je i spolupráce s externími subjekty na vývoji nových produktů a služeb, respektive jejich provozování. Právě v období pandemie se ukázalo, že sdílení kapacit, znalostí a zajištění digitálních technologií umožnilo firmám nejen přežít, ale dokonce v konečném důsledku i zachraňovat životy.
Je zřejmé, že i v blízké budoucnosti si člověk udrží roli toho, kdo udává směr a přijímá strategická rozhodnutí. Na druhou stranu, zejména spojení umělé inteligence a automatizace přináší celou řadu inovativních možností, jak zajistit bezpečnost pracovníků, zvýšit flexibilitu v provozu a vytvořit transparentní firemní prostředí postavené na všudypřítomných datech.
Zdravá důvěra v digitální technologie je tedy na místě a lze ji považovat za zásadní a základní podmínku úspěšného budování odolné firmy.