Automobilový závodník David Vršecký vybojoval všechny své tituly za volantem vozidla se spalovacím motorem. Většinou opravdu hodně velkým spalovacím motorem, který poháněl některý z jeho závodních trucků. Proto možná překvapí, že je fanoušek elektromobilů. I když je přesvědčen, že zatím nejsou ve stadiu, kdy by spalovací proces plně nahradily. „Myslím si, že to opravdu je budoucnost automobilů,“ říká dvojnásobný mistr Evropy závodních tahačů. A jak prozradil v našem rozhovoru, jeho tým nyní elektromotorem vybaví jeden ze svých trucků.
- Jste šéfkonstruktér závodního týmu Buggyra, závodní jezdec odkojený spalovacím procesem. Jak se díváte na elektromobilitu?
Já jsem velký zastánce spalovacích motorů. Toho, že si do auta sednete, slyšíte zvuk, cítíte, jak to funguje.
Ale rozhodně nejsem odpůrce něčeho nového, právě naopak! Mně se ta myšlenka ohromně líbí, i jako závodník ocením jízdní vlastnosti elektropohonu. A dokonce si myslím, že to opravdu je budoucnost automobilů. Jen si nejsem jistý, jak je ta budoucnost vzdálená. Mám pocit, že k ní spěcháme rychleji, než je rozumné.
- Vy si pamatujete, když to začínalo?
Já si ještě pamatuji úplné počátky, před nějakými 15 lety. Tehdy se dělaly takové skoro domácí úpravy, normální auto se přestavělo elektro. Byl to tehdy obrovský boom, zajímalo to kdekoho, a jediným kritériem byl dojezd. A fungovalo to dost bídně. Pak přišla Tesla, která udělala obrovský kus práce, pohled na tento pohon úplně změnila.
Moc se mi líbí sledovat, jak se to posouvá. Podle mých zkušeností jsou s elektromobilitou nejdále v Asii, tam jsou některé její prvky už naprosto normální. Například v Číně, kam jezdíme na závody, máte kilometry dlouhé ulice, na nichž je jedna nabíječka vedle druhé. To jsem nikde v Evropě neviděl. Vidíte tam Číňany, kteří jezdí na elektroskútrech, které jsou už úplně ojeté. Je poznat, že je to 10 let starý model, ale už to bylo elektrické. V Evropě je pořád situace taková, že někdo potká elektrickou motorku a je z toho v šoku.
- U nás si spíše všímáme těch minusů, nebo vývojových vad, jak říkáte.
Samozřejmě spousta lidí porovnává dnešní spalovací motor, který má za sebou více než 100 let vývoje, s elektrickým, který má za sebou jen pár let. Vždyť ten snad ještě ani neuschl na papíře, když to porovnáte se spalovacím motorem. A co už bylo za těch pár let dosaženo, to je přece úžasné! Takže jestli se to tímto tempem bude vyvíjet, tak to jednou bude super.
- Říkáte, že oceňujete jízdní vlastnosti elektromobilů. Takže – jako závodník – jste pro?
Jsem závodník staré školy, miluji, když se rozezvučí spalovací motor, obzvlášť nějaký rychlý motor, jehož zvuk vám úplně rozechvěje páteř. Když cítím tankování v depu, když se studený motor rozehřívá. To závodům dodává atmosféru a v té elektrice tohle chybí.
Ale jinak jízda v elektrickém autě je úžasná. Měl jsem možnost se svézt na okruhu, nebo v provozu v zemích, kde závodíme. S Teslou jsem jezdil v Mostě a naprosto mne to nadchlo, obzvlášť když jsem si uvědomil, že šlo v podstatě o sériové auto.
Ten projev je neskutečný, krouticí moment obrovský, a to z nulové rychlosti, okamžitě. Úžasná je ta opakovatelnost. Tak jak to bude fungovat teď, to bude fungovat za 10 minut znovu. Nehledě na teplotu, vlhkost apod. Ať budu v jakékoli nadmořské výšce, pořád to bude fungovat stejně.
- Spalovací motor je tak náchylný?
Když Dakar probíhal v Latinské Americe, jezdili jsme i do 4000 metrů. Tam je takový úbytek kyslíku ve vzduchu, že ráno nemůžete nastartovat motor, kompresory nejsou schopné vyvinout dostatečný tlak. Zatímco elektro pojede pořád stejně. Pokud máte nabito!
- Jaký je to rozdíl závodit s elektromobilem? Je potřeba jiný druh závodníků? Zázemí?
V něčem to pro závodníky a pro týmy je jednodušší. Pilot se nemusí tolik přizpůsobovat výkonové křivce, v podstatě jaký chce po motoru výkon, takový okamžitě má. A dřív než pomyslí – není tam žádný turbo efekt, prodlevy způsobené opotřebením motoru. Na rozdíl od dnešního motoru výkon není závislý na teplotě vzduchu. V tom je to jednodušší. Ale jezdec musí být dostatečně vyzrálý na to, aby i během závodu dokázal přemýšlet komplexně. Teď sice taky musí řešit spoustu věcí okolo, ale podle mne se právě v tomhle liší jezdci, kteří přemýšlejí v horizontu příštích pár vteřin, od špičkových jezdců, kteří jsou ještě k tomu schopni přemýšlet o tom, co se bude dít za dvě kola. Tuto schopnost musí jezdci E-formule mít. Mozek musí daleko víc kapacitně využívat na to, aby neměl v pátém kole vytřískané baterky.
S elektrikou je taky taková „čistší práce“. Já mám velký koníček, a to je automodelářství. Když se u RC aut přešlo ze spalovacích motorů na elektropohon, mělo to jen samé výhody. Bylo to výkonnější, rychlejší, neshořelo to, což se s benzinovými motorky občas stalo. Nesmrdělo to, nebylo to špinavé, takže jste to najednou mohl dát do auta a nic z toho nevyteklo. A takhle se to projeví i u opravdových elektromobilů.
- Sledujete taky E-formuli?
Docela jo. Přijde mi, že je to trochu jiný sport, ale baví mě to. Ten koncept má spoustu benefitů, jak závody zatraktivnit. Je tam nabíjení, volba strategie pro spotřebu energie, tedy jestli pojedu rychle, vybiju se a budu dobíjet, nebo jestli pojedu chytře a schovám si energii třeba na poslední kolo.
- Jak se vám líbí, že elektrickou formuli neslyšíte?
Moc ne. My teď jezdíme s kamiony v kategorii Race Truck, která je výkonově omezená na nějakých 1200 koní. To samozřejmě není málo, nestěžuju si, ale před lety byla ještě kategorie Super Race Truck – stejně veliká auta, ale měla třeba 1500 koní. Já můžu upřímně říci, že pro mne byl jeden z největších zážitků v životě start s tímhle autem, mezi dvacítkou dalších Super Race Trucků s připravenými motory v plném výkonu. To je síla, která rozechvěje betonovou zeď. Když si na to vzpomenu, tak se mi zježí chlupy na rukou.
O tenhle zážitek jsou jezdci i diváci ochuzení. Podle mne to už budoucí generace nezažije.
- Sledoval jste jízdu elektromobilu Audi e-tron na Dakaru? Dokonce vyhrál etapu.
Na Dakaru to byla obrovská událost, všude se mluvilo jen o e-tronu, vycházely titulky, že e-tron je budoucnost rallye. Jenže on to nebyl elektromobil toho běžného typu. E-tron si vzadu vezl naftovou elektrocentrálu, která vyráběla energii pro jeho eletromotory. Takže to hučelo jako lokomotiva. Když jste za jejich týmem přišli do bivaku, měli to tam nabušené dalšími eletrocentrálami. Venku pak bylo pohozených pár solárů, aby to vypadalo ekologicky. Když to podtrhneme a sečteme, zelené to rozhodně nebylo.
- Vás jako šéfkonstruktéra Buggyry neláká zkusit jezdit s úplně novou technologií?
Já bych nerad něco propálil, ale můžu říci, že nás ta myšlenka zajímá. A snad můžu prozradit, že nás to zajímá natolik, že bychom mohli dokonce mít něco vlastního!
I na závodech se už uvažuje o tom, že by se povolilo používání hybridu, tedy spalovacího motoru v kombinaci s elektromotorem. Jsou to zajímavé věci. Nechceme čekat, až se to odsouhlasí, ale chceme si najít vlastní cestu. Jestli to bude truck nebo PanAm nebo offroadová Tatra, to zatím nevíme. Teď jsme zrovna v období, kdy se tomu věnujeme. Uvidíme, co se z toho vyvrbí. Sám se těším na to, jak to bude fungovat. Mám pocit, jako bych tvořil budoucnost!
- Takže se toho nebojíte?
Myslím, že jsme schopni se na tu problematiku podívat objektivně. O těch plusech jsem už mluvil, ale musíme vidět i ty minusy. Víme, že se baterky brutálně rychle vybíjejí, je to pořád technologie strašně choulostivá na bouračky či vlastně na jakékoli otřesy. Nebo na vodu.My jsme na Dakaru jezdili přes obrovské brody, zažili jsme povodně. Nedovedu si představit, že bychom do nich vjeli s elektrikou.
Víme také od známých techniků z E-formule, že je to docela inženýrsky náročné. Především vyhodnotit data, podle kterých se volí nastavení do dalšího závodu. Ale strašně nás to láká.
- Výdobytky F1 ovlivnily dnešní automobily. Může vývoj těchto sportovních „e-sport vozů“ přispět k vývoji osobních aut?
Jednoznačně, alespoň podle toho, co se dělo dodnes. To, co se osvědčilo na závodech, šlo velmi často do praxe. Například elektrické turbo a další technologie, které mají kořeny na závodech. Týmy chtějí závodit, chtějí vyhrávat, a na vývoj jsou schopny sehnat peníze. A díky tomu posouvají laťku výš a výš. A takhle to bude i s elektrem.
- Když se přesunete do role normálního automobilisty, co elektromobilitě říkáte?
Elektrika jako alternativa, která to jednou převezme, je to vynikající myšlenka, a stojí za to ji podporovat a tlačit. Ale lidi, kteří to tlačí, by se měli zamyslet, co je reálné. Zakázat od roku 2035 spalovací motory? Vždyť oni jsou schopni plánovat 13 let dopředu, i když nevědí, co bude za pár měsíců.
Do té doby je potřeba udělat efektivnější motory, efektivnější baterky, vybudovat infrastrukturu. Je to běh na dlouhou trať. Samozřejmě, jde to strašně rychle dopředu, já to vidím i díky závodění, kde se do toho dávají obrovské prostředky. Ale že by se to mohlo dnes vyměnit za spalovací motor, to nevidím reálně.
Já třeba bydlím v paneláku, a dosud jsem nepochopil, kde bych to nabíjel. Vytáhnout si prodlužovačku z 3. patra? Co když ten nápad budou mít všichni? V Roudnici kloudná nabíječka není, zatím to tedy smysl nedává. Takže nějaké plánování toho, kdy se na to přejde, bych nechal na dobu, kdy bude dostatečně zasíťovaná třeba i Roudnice.
- Je budoucnost elektrická? Nepřijde ještě něco?
Myslím, že vodík je hrozně zajímavý, ale pokud vím, tak výrobně to zatím nevypadá příliš růžově. Ale pokud bude elektřiny dostatek, dostatek míst na nabití, dobré baterie a podobně, tak není důvod hledat něco jiného.
Jak jsem říkal: podle mne jsme pořád v té počáteční fázi. Sice vývoj pokračuje neuvěřitelnou rychlostí, která nemá v historii obdoby, ale sotva jsme začali. A už děláme, že o něm víme všechno a staletí ostatního vývoje můžeme klidně zahodit.
Teď mne kardinálně namíchla navrhovaná norma Euro 7, která je na hranici technických možností. Kvůli emisím. Přitom nákladní lodě mají emise násobně vyšší. Méně než 20 kontejnerových lodí má emise jako všechna auta na celém světě. A nikomu to nevadí.
Ale pozor, já tomu fandím! Protože si myslím, že jednoho dne to dobré bude.
David Vršecký
automobilový závodník soutěžící v kategorii trucků v týmu Buggyra International Racing System, kde zároveň působí jako šéfkonstruktér.
Je dvojnásobným mistrem Evropy, trojnásobným mistrem Číny i mistrem Indie. Pravidelně se účastní Rallye Paříž-Dakar. Na svém kontě má také pět světových rychlostně-vytrvalostních rekordů, například na 1km s letmým startem s průměrnou rychlostí 281,723 km/h.