S partnerem advokátní kanceláře Mavericks Jaroslavem Menčíkem jsme si povídali o pozvolném růstu esportu a s tím spojenou právní otázkou, na kterou se dnes stále soustředí jenom minimum advokátních kanceláří a která bude společně s esportem v budoucnu zaznamenávat velký boom.
V MAVERICKS mají slabost pro esport a gaming, a proto vytvořili tým se specializací právě na tuto oblast. Během posledních let nasbírali bohaté zkušenosti například s vyjednáváním smluv o investování do technologií využívaných v gamingu, uzavíráním smluv s publishery herních titulů, nastavováním smluv mezi esportovými týmy a hráči, zakládáním esportových organizací, ochranou duševního vlastnictví herních firem, ochranou osobních údajů (GDPR) nebo registrací ochranné známky pro počítačovou hru či gamingový start-up. Na témata týkající se videoherního práva pravidelně přednáší a publikují.
Jak velký je v současnosti právní trh spojený s esportem? Mám pocit, že v České republice se této oblasti moc kanceláří zatím nevěnuje… Jak je to třeba ve světě? Kdo je vaše konkurence?
Máte pravdu, že esport zatím zůstává mimo pozornost většiny advokátních kanceláří, které se zaměřují spíše na tradiční ekonomická odvětví. Koneckonců esport je poměrně mladou oblastí, do které je přísun peněz pozvolný spolu s rostoucí popularitou (alespoň u nás v ČR). Ne všechny herní týmy nebo esportové organizace si mohly a mohou od počátku dovolit specializovanou právní podporu. Řadu záležitostí, které by v běžném korporátním světě byly řešeny právníky, si jednotlivé organizace často vyřizují samy „na koleně“.
Na druhou stranu však v poslední době zaznamenáváme výraznou profesionalizaci domácí esportové scény, s níž jde ruku v ruce i zvýšená poptávka po právnících, kteří se ve světě esportu orientují a dokážou rychle a efektivně vyřešit specifické situace, jako je vstup investora do esportového týmu, uzavírání hráčských kontraktů nebo třeba vyjednávání s partnery a sponzory.
Zatímco na Západě už běžně působí právní firmy specializující se na oblast gamingu a esportu, v našich končinách se jedná spíše o výjimky a konkurence není velká. V tomto ohledu jednoznačně vnímáme esport jako příležitost, a naším cílem proto je stát se lídrem v poskytování odborných právních služeb v tomto segmentu.
Jak jste se vy sami právě k této specializaci dostali?
K esportu jsme se vlastně dostali přirozeným vývojem. Naše advokátní kancelář Mavericks se od založení zaměřuje na nové technologie, inovace a start-upy. V rámci tohoto našeho zaměření jsme se čím dál častěji dostávali k zajímavým projektům ze světa videoher a gamingu, ať už to byla práce pro investory do těchto odvětví, české herní vývojáře nebo technologické start-upy vyvíjející unikátní softwarové produkty například v oblasti sázení na esportová utkání nebo výživových doplňků pro hráče. Odtud už to byl jen krůček k práci pro samotné esportové organizace, pro které jsme řešili například zakládání organizace, smlouvy s hráči, ochranu osobních údajů (GDPR) a další záležitosti.
Pokud vám to dovolí pravidla advokátní mlčenlivosti, pro koho v této oblasti pracujete?
Kvůli povinnosti mlčenlivosti bohužel nemůžeme jmenovat konkrétní subjekty. Mezi naše klienty ale patří zavedené herní organizace, investoři investující do oblasti gamingu, technologické start-upy vyvíjející produkty přímo související s esportem nebo společnosti zabývající se vývojem videoher.
Co všechno musí právník v této oblasti hlídat? Co je v tomto ohledu nejrizikovější třeba pro jednotlivé hráče?
Samozřejmě záleží vždy na tom, pro koho jako právník pracuji. Z pozice hráče je nejdůležitější jeho odměna, způsob ukončení spolupráce, ale také jeho ochrana soukromí a osobních údajů.Neméně významné je i řádné dodržování povinností hráčem, protože v případě, že tyto povinnosti poruší, může být vyloučen z herního týmu, popřípadě ho může stihnout finanční sankce.
A naopak pro organizace a firmy?
Pro herní organizaci je důležitá jistota, že hráč ze dne na den neodejde ke konkurenčnímu týmu nebo nebude jednat v rozporu se závazky týmu vůči partnerům a sponzorům. Pro esportové investory pak je zásadní due diligence prověrka cílové společnosti a nastavení mechanismů pro ochránění investice v případě jakýchkoli problémů.
Obecně doporučujeme pečlivě číst smlouvy, kteréorganizace uzavírají – ať už s investory, hráči, partnery či sponzory. V případě sponzorských smluv je například důležité se zaměřit na to, o jakou spolupráci se jedná a zda je podmíněna plněním nějakých KPI, protože případné nedodržení podmínek smlouvy dokáže nepříjemně provětrat peněženku organizace. Podobně je tomu i v případě smluv s investory, kde by se organizace měla zaměřit kupříkladu na velikost podíluinvestora a práva s ním spojená, jako je třeba právo veta na klíčová rozhodnutí nebo právo na likvidační preferenci.
Jak velkým problémem je v současnosti porušování autorských práv k jednotlivým hrám?
V esportu coby profesionálním hraní počítačových her nepovažuji porušování autorských práv ke hrám za zásadní problém. Větší otazníky však vyvolává čím dál rozšířenější streamování videoher, které se často probíhá bez souhlasu vydavatele hry. Byť takové jednání doposud bylo převážně tolerováno, jedná se o šedou zónu a k porušování autorských práv teoreticky může docházet. Zcela jinou kapitolou pak je porušování autorských práv na úrovni samotných herních vývojářů. Každý rok se ve světě řeší několik případů, kdy jedno herní studio okopírovalo prvky z videohry vydané jiným herním studiem. Známý je třeba případ čínského vydavatele 4399 Network, kterému soud v roce 2019 uložil povinnost zaplatit tučné odškodné společnostem Blizzard a NetEase, neboť přinejmenším dvě z jeho her dle názoru soudu neoprávněně okopírovaly řadu prvků z populární střílečky Overwatch (například design postav, gameplay nebo mapy).
Říká se, že právo je vždy až o několik kroků pozadu za technologiemi. Platí to rovněž pro esport? Existují v něm z hlediska práva bílá místa, která by bylo třeba vyřešit? O co by šlo?
Právo za technologickým světem logicky zaostává a o esportu to platí dvojnásob. Dá se říci, že až se u nás esport natrvalo etabluje jako svébytné ekonomické odvětví, zaměří se na něj právo více. V současnosti ale opravdu existuje mnoho bílých míst nebo situací, na jejichž řešení současné právo není připravené. Asi nejlepším příkladem je aktuální debata o tom, zda by esport měl být zařazen mezi klasické sporty. Dle mého názoru k tomu dříve či později dojde a výsledkem bude nejen další popularizaceesportu, ale hlavně se otevře cesta pro podporuesportu z veřejných zdrojů, jako tomu je už nyní u běžných sportů. Kromě toho se domnívám, že by bylo vhodné sjednotit pravidla pro cheating a doping, aby docházelo k efektivnímu postihu těchto nevyžádaných jednání. Dalším krokem by mohla být konsolidace herních organizací, resp. soutěží. V současné době působí, a to nejen na území ČR, řada organizací,v rámci kterých se pořádají soutěže ve stejném herním titulu. Čistě hypoteticky, pokud by hráč porušil pravidla soutěže jedné z organizací a byl z ní vyloučen, mohl by nastoupit jako soutěžící v jiné organizaci. Konsolidace organizací by zabránila tomuto chování.
Je to úkol pro národní legislativu, nebo musí takováto regulace vznikat na vyšší úrovni?
Myslím, že řada právních postupů nebo mechanismů se vyvine a uvede do praxe bez ohledu na činnost (nebo nečinnost) našich zákonodárců. Na druhou stranu, určitě jsou otázky, které jinak než legislativně nebude možné vyřešit. To se týká například zmíněného zařazení esportumezi klasický sport, zavedení veřejných programů pro podporu esportových aktivit nebo třeba rozšíření vzdělávacího systému o obory související s esportem.
Jak velkým problémem je v esportucheating a obecněji podvádění? Dochází tam k právním sporům? A přichází ke slovu třeba až i trestní právo?
Cheating je s esportembohužel nedílně spojen stejně jako třeba nedovolené aerodynamické prvky se světem formule 1.Smysl je stejný – vylepšit si výchozí postavení oproti konkurentům prostřednictvím různých zakázaných doplňků a zařízení. Cheating je v esportuvelmi citlivou záležitostí a profesionální organizace se mu snaží předcházet a tvrdě jej postihovat. Například v roce 2018 byl tým OpTic India diskvalifikován z eXTREMESLAND 2018 AsiaFinals, protože jeden z jeho členů používal nedovolený aim-bot (pomoc s mířením).Tyto incidenty jsoupokud možno řešeny ihned na místě a následuje postih pro hráče anebo rovnou pro celý tým. Trestněprávní rovina přichází v úvahu spíše výjimečně a uměl bych si ji představit například ve spojení s užíváním nedovolených látek typu kokain.
Oblast esportu pravděpodobně ještě výrazně poroste. S jakými scénáři v tomto ohledu vy jako právníci počítáte?
Očekáváme pokračování rostoucího trendu celého odvětví, s čím bude spojeno více investic do esportu, příklon dalších tradičních sportovních značek k esportu a profesionalizace herní scény. Jako právníci sledujeme, co se na domácím trhu děje, a snažíme se naše služby přizpůsobovat potřebám jednotlivých aktérů.
A vy sami jako Mavericks? Co plánujete dál?
Esportje oblastí, které doposud obecně nebyla věnována dostatečná pozornost, přestože v sobě skýtá velký potenciál. My v Mavericks jsme ale z této oblasti nadšení, a vzhledem k rostoucí poptávce po právnících orientujících se v esportových tématech máme v plánu dále posílit náš tým zaměřený na právní poradenství v oblasti esportu, gamingu a obecně počítačových her. A pokud nás bude dost, kdo ví – třeba si sestavíme vlastní esportový tým. (smích)
Text: Jan Januš
FOTO: AK MAVERICKS