Je to jeden z největších úspěchů vědy s českým podpisem v posledních letech. Ovšem také kvůli tomu, že jaderná chemička Martina Benešová působí v Heidelbergu, se o něm u nás tolik nemluví. Jde ale o přelomový objev – její radiofarmakum totiž úspěšně léčí rakovinu prostaty. Zatím jej dostaly v rámci klinických studií tisíce pacientů v terminálním stadiu. Aktuálně čekálék PSMA-617 na schválení Americkou lékovou agenturou.
Rakovina prostaty se dnes převážně léčí prostatektomií, chemickou kastrací a chemoterapií. Bude vaše radiofarmakum první volbou lékařů?
Prostatektomie prakticky znamená chirurgické ostranění celé prostaty nebo jejíčásti. Tento efektnítyp terapie, často kombinovaný s externím ozařováním,však může mít vliv na potenci, případně stát za vznikem inkontinence.Navíc ze své podstaty nepůsobí u pokročilé rakoviny prostaty s velkým množstvím vzdálených metastáz.Hormonální terapie, známá jako chemická kastrace, představuje první volbu systémové terapie, navíc s velmi snadnou aplikací.V případech, kdysnížení hladiny testosteronu ztratí svou účinnost, přichází zpravidla na řadu chemoterapie.Tato léčba naneštěstí u určitého množství pacientů rovněžnezabírá, navíc má relativněvelké množství vedlejších účinků.Naše radiofarmakum má minimum vedlejších účinků a často působí i u pacientů, kteří na léčbu chemickoukastrací i chemoterapiípřestali reagovat.Na to konto se rozjely dvě další, na naší instituci nezávislé, klinické fáze III, kterétestují účinnost terapie s PSMA-617 před podáním chemoterapie, a v určitých případech i před chemickou kastrací.
Můžete čtenářům přiblížit, jak PSMA-617 funguje?
Představte si jej jako léčivou pilulku s klíčem na krku, která si navíc v batůžku nese radioaktivitu. Do těla jde rozpuštěná ve velkém množství kapaliny a hledá zámky, které přesně odpovídají tvaru onoho klíče, a které se vyskytují převážně na povrchu rakovinných buněk. Jakmile zámek najde, klíč do něj zasune, odemkne a vstoupípřímo do buňky.Radioaktivita z batůžku tak může snadnoa cíleněrakovinnou buňkuozářit atím ji zničit. Okolní zdravá tkáň zůstane prakticky neporušená.
Kolik takových nosičů potřebujete?
Bavíme se o množství v řádu mikrogramů. Například v porovnání s chemoterapií se jedná o zanedbatelné množství.Nebo takový běžný ibuprofen, jedna pilulka obsahuje 400 mg léčivé látky, my používáme při terapii přibližněstotisíckrát méně. I přesto má ale toto ažnepředstavitelně malé množství radioktivity enormní biologickýefekt.
Jak se připravuje farmakum s radionuklidem?
Radiofarmaceut připraví roztok radioaktivity, do kterého postupně přidá pufr a dané farmakum. Následně se tento mix zahřívá na 95 stupňů Celsia po dobu několika minut. Následně radiofarmaceut zkontroluje, jestli je vše v pořádku, především zdali je radioaktivita v batůžku a zdali má klíč pořád stejný tvar. Po potvrzení potřebné kvality rozředí vzniklé radiofarmakum ve fyziologickém roztoku a lekář jej může prakticky přímo aplikovat do těla pacienta.
Zní to jednoduše.
Ale ono to zpravidla jednoduché opravdu je, rutinní příprava radiofarmak se předem pečlivě zavádí a optimalizuje. Především, aby byla jejich příprava co možná nejbezpečnější a nejspolehlivější.
Jak se vám podařilo objevit farmakum, které se svým „klíčem“ navazuje na „zámky“ rakovinné buňky?
Zámek představuje konkrétní tvar struktury, takzvanéhoantigenu, který se vyskytuje na povrchu rakovinných buňek. Klíč zase odpovídá struktuře vazebného motivu radiofarmaka, která se připravuje v závislosti na tvaru zámku tak, aby obě části do sebe hezky zapadly. K PSMA-617 jsem se dobrala převážnou systematickou kombinací a racionálnízáměnouči úpravourůzných chemických struktur, které ve výsledku výrazně ovlivňují celkové vlastnosti farmak.Navíc k úspěchu výrazně přispěly obsáhlé zkušenosti pracovní skupinyradiofarmaceutické chemie, kde jsem měla to štěstípůsobit.
Co znamená název PSMA-617?
Je to zkratka onoho antigenu rakoviny prostaty, na který náš lék cílí, tedy na prostatický specifický membránový antigen (PSMA). Šestka definuje skupinu farmak s vlastnostmi vhodnými nejen pro diagnostiku a zobrazování rakoviny prostaty, ale také pro její léčbu. Konečně, sedmnáctka označuje v pořadí sedmnácté farmakum, které jsem připravila v průběhu mého doktorského studia.
Principy nové léčby jste nastínila ve své disertační práci před šesti lety. Od té doby se čeká na schválení léku?
První pacient, kterému byla aplikována zobrazovací verze našeho radiofarmaka, přišel už v roce 2013. Krátce na to bylo PSMA-617 rovněž testováno stran terapie. Od té doby ho v rámci klinických studií dostaly tisíce pacientů v různých částech světa, prakticky na všech světadílech kromě Antarktidy. Z hlediska nemocného člověka je to opravdu dlouhá doba, z hlediska vědy a medicíny jde o standardní čas.
Za jak dlouho budou moci čeští lékaři předepsat PSMA-617 svým pacientům?
Prvním krokem je schválení PSMA-617 agenturou EMA (Evropská léková agentura – red. pozn.). Další zásadní kroky, především lokálního charakteru, se týkají potřebné infrastruktury na odděleních nuklearní medicíny v českých nemocnicích a také hrazení léčebných nákladů zdravotními pojišťovnami. Každopádně moc doufám a věřím, že v horizontu několika málo let může být léčba dostupná i v Česku.
Existuje nějaká možnost pro pacienty, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, aby se k léku dostali dříve?
Řada nemocných z Česka, Slovenska i Polska jezdí do Heidelbergu a jiných německých měst za účelem léčby s PSMA-617v rámci klinických studií. Tito zahraniční pacienti jsou koordinováni Německým centrem pro výzkum rakoviny(více na www.krebsinformationsdienst.de/). Tato služba fundovaně informuje o možnostech a pravidlech této léčby a pomáhá se vším, co je třeba.