„Jsem přesvědčen, že nadprůměrně vysoké číslo úmrtí uváděné v souvislosti s koronavirem je u nás důsledkem prakticky nulové aktivní ochrany ohrožených skupin,“ říká Peter Hajduk, uznávaný lékař zabývající se celostní medicínou. „Přitom by stačilo málo. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že dostatek příjmu vitaminů C, D a zinku minimalizuje riziko těžkého průběhu nemoci.“
Média na nás každý den v souvislosti s covidem-19 hrnou jednu negativní zprávu za druhou. Lze však na současné pandemii vidět alespoň něco pozitivního?
Máte pravdu. Pokud bych se na současnou situaci podíval prvoplánově, tedy čistě prostřednictvím mediálně podávaných informací, nelze na současném stavu vidět cokoli dobrého. Není se čemu divit. Takřka každý novinový titulek v nás vyvolává pocity strachu a paniky. Nevím, zda je to úmyslem novinářů, ale výsledek je takový. Pochopení jsme pro to mohli mít v začátcích pandemie, kde jsme skutečně čelili něčemu nepopsanému, neznámému, překvapivému. Ale pandemický stav trvá již rok a skutečností je, že o viru toho dnes víme mnohem více.Vědci dokonce vyvinuli hned několik různých vakcín a my lékaři ani v případě kriticky nemocného pacienta nejsme zcela bezradní. Proto si dovolím tvrdit, že při změně perspektivy jsme dnes schopni na aktuální situaci vidět i určité klady.
Jaké?
Dovolím si to okomentovat z pohledu lékaře, který se nespecializuje na jeden úzký obor, ale péči o zdraví vnímá jako velmi širokou problematiku zabývající se nejen fyzickým, ale i psychickým stavem člověka. Řada z nás využila takzvaný lockdown a státní omezení jako příležitost k tomu, udělat si pořádek ve vlastním životě. Spousta mých pacientů mi řekla, že v této nelehké době dokázala vyřešit zásadní životní dilemata. Rozhodovali se, zda je zvolená kariéra dělá šťastnými. Zda mají vedle sebe partnera či partnerku, kteří se hodí i do špatných časů, nejen do časů hojnosti a radosti. Jednoznačně si seřadili priority. Došlo ke sblížení v některých rodinách. Vrátily se k sobě páry, které spolu mohou mít ještě nějakou budoucnost, naopak rozešly se ty, kde se někdo z partnerů trápil. A v neposlední řadě si mnozí lidé po dlouhé době opět připomněli, jak cenné jsou hodnoty, které jsme již mnohdy pojímali jako naprosto samozřejmé. Svobodu pohybu, svobodu shromažďování. Přistup ke vzdělání, přístup ke špičkové kvalitní péči. To vše jsme požívali s naprostou samozřejmostí. Tak samozřejmě, až jsme si jich často už nevážili.
Nyní hovoříte zejména o psychosociální stránce našeho zdraví. Ale co to fyzické? Skutečně nyní jen strádáme?
Tyto pohledy jsou propojené, jeden úzce souvisí s druhým. Ale i po stránce čistě fyzické lze vypozorovat určité klady. Začnu u triviální věci, která je však velmi významná. Až díky pandemii koronaviru si mnozí lidé konečně začali pořádně mýt ruce. Za to vděčíme i médiím, která v létě, mezi takzvanou první a druhou vlnou, konečně na chvíli opustila katastrofickou rétoriku a šířila také edukativní zprávy – že je dobré si mýt ruce, jak dlouho a čím. Že je dobře, pokud si lidé udržují určité odstupy. A zejména, že není v pořádku, pokud kašlete a kýcháte všude kolem sebe. V minulosti jste běžně potkávallidi s plným nosem, kašlem a teplotou, kteří jeli třeba do práce, cestovali hromadnou dopravou, nebrali ohled na ostatní. V tomhle se postoj mnoha lidí rozhodně změnil k lepšímu. Ostatně, není náhodou, že letos prakticky nečteme nic o chřipce. Každý rok na její následky zemřou dva tisíce lidí. Letos je přitom velmi vzácná. A to i díky ohleduplnosti lidí, nošení roušek a umývání rukou.
Více se dočtete na stránkách prestižního magazínu Premium Guide s podtitulem MEDICAL