VZHŮRU NA KITZSTEINHORN

| |

Nemusí to být zrovna návrat, spíš cesta. Anebo vlastně, protože jsme na začátku sezony, ten správný start kompletního skialpinistického zážitku. Výšlap, trocha polezení k vrcholu – a pak sešup dolů. Tak může vypadat jeden den konce listopadu na rakouském ledovci a jeho špičce  Kitzsteinhornu.

Text: Tomáš Nohejl, foto: Jan Poláček/Dynafit

Základním výchozím bodem výpravy je známý Kaprun (768 m). Pod lanovku (911 m) Gletscher Jet na Kitzsteinhorn odtud jezdí skibusy, ale rozlehlá parkoviště poslouží (zdarma) i pro vaše auto. Poctiví šplhači by mohli vyrazit už po svých odsud, ano, ale v období teprve nastupující zimy první strmý kopec pokrývá jen poprašek sněhu – škoda ničit lyže a plýtvat energií.

Za deset minut vás gondola vyveze pohodlně na Langweid (1976 m). Už po tři roky vás sem až v rozjeté zimě donese i nová lanovka 3K, navazující na Maiskogelbahn přímo z centra Kaprunu.

Chytáme nejen stopu, ale i značku, vytyčující skialpový směr. Většina větších rakouských areálů už takto jasně akceptuje skialpovou komunitu – pomáhá tak méně zkušeným, ale především brání sama sebe, resp. vlastní bezpečnost.

Skialpinisty lehce odvede na/za okraj sjezdovek, ale zároveň upozorní sjezdaře na jejich přítomnost. Skupiny ťapačů s tuleními pásy v nepřehledných zatáčkách dlouhých pist totiž hrozí karambolem nejen při špatné viditelnosti. Tady jsou značené dvě trasy pro „ski touring“ – Eisbrecher/Lamač ledu (474 m převýšení) a Schneekönigin/Sněhová královna (899 m převýšení).

PRVNÍ FÁZE: ZAHŘÍVACÍ, VYHLÍDKOVÁ, KOCHACÍ

Cesta stoupá pozvolnými zákruty v ledovcovém svahu jen pár metrů od neviditelných sjezdovek, k nimž se přiblíží jen místy, na kukačku.

Ano, tohle je pověstná Black Mamba, černý pruďák se sklonem místy až 63 %. Jinak se nabízejí mnohem úchvatnější pohledy na zdejší kopce a další panoramata směrem k Zell am See. Kontrast už bílých hor s prosvítajícími tmavými skalisky, ještě zelenou plochou údolí s blankytně modrou hladinou jezera je až dechberoucí.

Prověříte materiál a kondici na tempo. Rozvážným tempem vystoupáte za hodinu až devadesát minut do další ledovcové mezistanice k Alpincentru (2450 m). Tady se nabízí pauzička na sváču, anebo ubytování, pokud chcete strávit pár dní raději přímo nahoře. Než ztrácet čas a peníze cestami lanovkou dolů.

DRUHÁ FÁZE: STOUPACÍ, PŘÍPRAVNÁ, POUČNÁ

Výšlap pokračuje po pravé straně opět značenou cestou mezi povětšinou modrými sjezdovkami a snowparkem s U-rampou. Občas tu stává Ice Camp, atraktivní bar v iglú s teráskou, ale teď ještě ne. Mezi Maurerkiftem a Kitzliftem si můžete vydupnout na špičatý hřebínek přímo naproti Kitzsteinhornu. K němu musíte ale přes horní stanici Magnetköpflliftu.

Sněhu je teď (dohromady s umělým) akorát pro sjezdaře, ale tak mezi pro další výstup po skále. Což znamená, že je v rámci permanentky lepší teď využít kratičkou zubačku Gletschershuttle.

Na horní stanici je prokopaná naučná chodba Gipfel Welt s kinem 3000 a pak visutá terasa Top of Salzburg (3029 m) s výhledem na celé horstvo národního parku Hohe Tauern / Vysoké Taury. „Vyfotil byste nás, prosím,“ žádal mě tu před třemi lety postarší ruský pár, ale dáma na jeho nejvzdálenější části zčistajasna klesla strachy na kolena a tak tak se doklopýtala zpět. Radši jsem neříkal, kam jsme ještě mířili my.

Pro kompletní zážitek z pobytu a skialpů je třeba to zopakovat i teď.

FÁZE TŘETÍ: VRCHOLOVÁ, SKALNATÁ, LEZACÍ

Posledních asi 200 výškových metrů vede strmě vzhůru. Sněhem, pak po skále a ledu. Lyže a hole necháme dole, ale mačky nasazujeme na skialpové lyžáky. S rukama na pevně upevněných ocelových lanech, krok za krokem, jde to. Nesmíte se moc dívat dolů, váhat, ani přemýšlet o zbytečnostech. Zkrátka jdeme. A kdybyste přece jen ztráceli pocit jistoty, můžete se cvaknout karabinou ze sedáku jako na feratě.

Do půl hodinky jste nahoře. Kitzsteinhorn 3203 m. Nádhera. Očekáváný kříž s citátem osobnosti, kterou byste tu nečekali. Žádný Peter Habeler, ale Karl May. „Europa, wahre Deine heiligen Güter!“ Evropo, braň své nejdražší svaté, použil v jedné ze svých divadelních her. Původně to měl provést císař Vilém II., který rozesílal výzvu evropským panovníkům a nechal i namalovat obraz.

Malá plošinka s výhledem na modré hladiny přehradní kaskády pod Grossglockenerem (3798 m). Tudy jsme v létě 2019 běželi zdejší slavný Ultra trail, vybavuju si. „Ale jó, dalo by se to zlyžovat,“ naklání se náš zkušený průvodce Gabo Adamec přes hranu směrem ke sjezdovkám. Sněhu je málo, přesto kuloárem mezi skalními útesy viditelně probleskuje stopa odvážlivce. Dotáhnout kompletní skialpový zážitek si však tentokrát nikdo z party netroufá…

FÁZE ČTVRTÁ: KLESACÍ, SJEZDOVÁ, DOJÍŽDĚJÍCÍ

Pofukuje víc a víc, mraky od východu houstnou a tmavnou. Čeká nás sestup, kde se potvrzuje známá pravda o snazší cestě nahoru než dolů. Pak zubačka a kafíčko s kynutým knedlíkem s borůvkami, mákem a vanilkovým přelivem.

Zbytek odpoledního času se nabízí strávit prověřením kvality zdejších pist a sjezdových vlastností testovaných skialpových lyží. Červené tratě dovolují dlouhý carvingový oblouk, ale najdete tu prudší svahy na kratší slalomový oblouk.

Doporučuju nespěchat z ledovce hned dolů. A jedním nebo dvěma noclehy zážitky umocnit následující dny. Rakouské národní sportovní centrum (Bundessport und Freizeitcentrum) hnedle naproti Alpincentru nabízí nejen šatnu přes den, ale hlavně i postel, koupelnu, jídlo, lyžárnu a třeba i tělocvičnu a saunu.

Vrchol Kitzsteinhornu

Kitzsteinhorn
• vrchol 3029 metrů na ledovci i nad Kaprunem
• poprvé na něj vystoupal Johann Entacher (1828)
• první rakouské ledovcové středisko (1965)
• zdejší Skialpin card pokrývá 408 km sjezdovek (Kaprun, Zell am See a Saalbach/ Hintrerglemm), lyžařská permanentka pro dospělého hlavní sezona 59,50 eura/den (včetně dopravy na ledovec), dá se pořídit lístek jen nahoru a dolů, nebo jen na Langwieboden
• 2 značené skialpové trasy – Eisbrecher a Schneekönigin

Předchozí

HORY, POHYB, SVOBODA. JAK SE VYBAVIT NA SKIALPY?

Do Antarktidy za pohlednici

Další