Klenot funcionalismu znovu září

| | , ,

Jako Fénix z popela se zrodil další z architektonických klenotů první republiky. Vila Volman v Čelákovicích patří k nejvelkolepějším a nejcennějším funkcionalistickým stavbám na našem území, přičemž před pár lety hrozilo, že se její velká část bude muset strhnout. Dnes, po náročné rekonstrukci, znovu září v původní kráse. Přitom o ní málokdo ví. To se ale mění – od září je přístupná veřejnosti.

Foto: Aleš Jungmann

Impozantní vilu si továrník a mecenáš Josef Volman vysnil v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe v Čelákovicích, 20 km na východně od Prahy. Jednu z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky pro něj v letech 1938–1939 navrhli mladí avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je vynikající ukázkou moderního bydlení meziválečné doby, tím nejlepším z českého funkcionalismu a architektury i myšlenek Le Corbusiera, který byl architektům velkou inspirací a vzorem.

Zaoceánská loď v Polabí

Volmanova vila je ojedinělou realizací meziválečné moderny. Představuje vyústění myšlenek moderní architektury a je o to cennější, že v ní nacházíme syntézu různých proudů evropské moderny. Unikátním výtvarným pojetím a použitím výrazné barevnosti se vila řadí do proudu pocitového funkcionalismu.

„Velkorysá stavba může připomínat zámořský parník monumentálně zakotvený na horizontu svahu nad labskou nivou. Ostré linie střídají zakřivené stěny a organické detaily. Elegantní, hladké povrchy kontrastují s tradičním kamenným zdivem a travertinovým obkladem. Interiér je tvořen bohatou mozaikou luxusních materiálů, ve vile najdeme více druhů mramoru, chromové detaily i exotická dřeva,“ popisují stavbu materiály spolku Volmanova vila, který objekt provozuje.

Předsunuté terasy evokují kapitánské můstky a v různých úrovních funkčně i esteticky propojují dům s okolním parkem. V každém ročním období nabízí rozdílné, ale vždy úchvatné průhledy do okolní krajiny a parku. Střešní terasa s větrolamy a záhonem nebo kruhový kamenný objezd hlavního vchodu jsou dalšími originálními prvky, podle kterých si Volmanovu vilu snadno zapamatujete. 

Dům plný příběhů

Každá ze slavných prvorepublikových vil si nese dramatické příběhy, a ani ta Volmanova není výjimkou. Zajímavý je samozřejmě příběh továrníka Volmana, self-made mana amerického stylu a s americkou inspirací. Zakladatel továrny na výrobu obráběcích strojů v Čelákovicích (pozdější TOS Čelákovice, který úspěšně funguje dodnes) byl jedním z nejúspěšnějších podnikatelů prvorepublikového Československa a jeho firma patřila k nejvýznamnějším světovým výrobcům obráběcích strojů s kontrakty ve více než 30 zemích. Jeho úspěch přinesl rozkvět celého regionu a významně se zasloužil o rozvoj Čelákovic. Volman, zvaný také „středočeský Baťa“, věnoval energii i finance řadě sociálních projektů a zajištění svých zaměstnanců. Intenzivně řešil otázku zaměstnaneckého bydlení, nechal postavit kolonii činžovních domů, vybudoval sportovní klub Volman a štědře podporoval společenský život v kraji. Za druhé světové války finančně i materiálně podporoval domácí i zahraniční odboj. 

Vily, která byla jeho splněným snem, si však téměř neužil – dokončena byla krátce před okupací, on sám zemřel v roce 1943. V roce 1945 přišlo znárodnění firmy a po vynuceném odchodu rodiny po komunistickém převratu v roce 1948 získal celý areál národní podnik TOS Čelákovice. Budova sloužila k různým oslavám, kulturním a společenským akcím, poté v letech 1952 až 1990 jako mateřská škola. Již v roce 1979 byl celý areál zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. „Provoz školky paradoxně zabránil největší devastaci, budova žila, cenné interiéry a detaily přežily zakryté například koberci, které byly pro provoz školky výhodnější,“ říká Zuzana Kadlečková ze spolku Volmanova Vila.

Po roce 1990 nebyl dům v důsledku restitučního řízení využíván, došlo k jeho devastaci až na úroveň havarijního stavu, kdy hrozilo zbourání severního křídla. Z objektu zmizelo všechno vybavení včetně instalací a zařizovacích předmětů. Kulturní památka světového významu doplatila na rabování a vandalství.

Záchrana na poslední chvíli

V roce 1996 vilu koupila skupina čelákovických podnikatelů, která se stala investorem mimořádné rekonstrukce směřující k uvedení do původního stavu. Projekt rekonstrukce svěřili studiu TAK Architects a týmu vedenému architektem Markem Tichým. Rekonstrukce trvající až do roku 2018 byla oceněna například Cenou poroty za citlivou rekonstrukci zdevastované památky v soutěži Stavba roku 2016. A letos se Vila Volman připojila do prestižní světové sítě Iconic Houses, prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století. „Rekonstrukce Volmanovy vily je silným příběhem a jsem ráda, že tato monumentální stavba je už jedenáctou českou adresou na světové mapě Iconic Houses,“ říká Natascha Drabbe, výkonná ředitelka a zakladatelka sítě Iconic Houses.

Od moderny ke Stalinovi a bytovému jádru

Vila byla nejen splněným snem pro Josefa Volmana, vrcholným dílem byla i pro autory Jiřího Štursu a Karla Janů. Oba levicově orientovaní příslušníci meziválečné avantgardy, obdivovatelé Karla Teigeho a Le Corbusiera, se ke stavbě po komunistickém převratu už nehlásili. Štursa byl poté například spoluautorem soklu se schodišti a terasami pro Stalinův pomník na Letné. Karel Janů se zase věnoval koncepci zprůmyslnění stavebnictví, kterou dovedl až ke svému vynálezu tzv. bytového jádra používaného v panelácích.

Předchozí

Hotel jako cesta za zážitkem