Unikátní, tradiční, symbol národní hrdosti, světové, kulturní, společenské. Takové atributy mají přesvědčit Organizaci spojených národů, aby zapsala české pivo a českou pivní kulturu na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO. Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, který přihlášku podával, má ještě jeden osobní argument, proč je české pivo unikátní. „Lidé kolem něj jsou prostě šťastnější,“ říká nejvýše postavená manažerka českého pivovarnictví.
Český svaz pivovarů a sladoven zahájil proces k zapsání českého piva a české pivní kultury na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO. Co vás k tomu vedlo?
Zastupujeme většinu subjektů českého pivovarnického průmyslu a kdo jiný než my by měl přihlášku podat!
Zápis do UNESCO už udělaly dvě země, které svou tradicí pivní kultury jsou na tom podobně jako my. Na seznam UNESCO ji už v roce 2016 zapsala Belgie, nyní je v tomto procesu Německo, které má svou pivní kulturu zapsanou zatím na národní úrovni.
České pivo je světoznámé, celá kategorie piv, tedy ležák plzeňského typu, u nás vznikla a od nás nastoupila cestu do celého světa. Takže jsme se rozhodli, že české pivo a českou pivní kulturu na seznam nehmotného dědictví zapíšeme taky. Není to ale jednoduchý proces, odhadujeme, že to celé bude trvat nejméně čtyřiroky.
Co přesně tam bude zapsáno?
Nejde nám o samotný produkt, ale podobně jako v případě Belgie nám jde o pivní kulturu jako celek. Uvádíme, že české pivo je symbolem národní hrdosti, představujeme pivovarnictví a pivovarské řemeslo od jeho počátku po současnost, popisujeme charakteristiky a principy výroby piva a jednotlivých profesí a povolání spojených s následnou péčí o pivo. A také přesahy do české společnosti a kultury.
Případné zapsání na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO má několik fází, a v každé se musí přihláška trochu upravit. Nejprve musíte získat zápis na krajské úrovni, poté na národní, a pokud se to podaří, pak ministr kultury žádá UNESCO o zápis do celosvětového seznamu.
My jsme zatím udělali první krok, kdy jsme požádali o zápis „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. Rozhodnutí o zápisu by mělo padnout do konce roku. Pak musí dojít k podobnému zápisu na úrovni národní. Nebude to ta samá přihláška, bude se muset udělat jinak, rozšířit. Pokud to dopadne dobře, pak přijde na řadu UNESCO. Je nám ale jasné, že to bude běh na dlouhou trať.
Jak jste českou pivní kulturu definovali?
Je to soubor mnoha věcí, které jsou unikátní a specifické pro Česko. Český ležák vznikl před 180 lety v Plzni, proto jsme přihlášku podávali v Plzeňském kraji. Plzeňský ležák dal vzniknout celé jedné pivní kategorii, která nás proslavila po celém světě. Od počátku bylo pivovarnictví propojeno s českou společností, kdy pivovary, které vyrůstaly i v malých městech, byly často jejich ekonomickým zázemím, a hospoda, která většinou u pivovaru vznikla, byla jejich sociálním a kulturním centrem. Máme zpracované i to, jaký vliv mělo pivo na lidovou kulturu, jaký byl jeho otisk v literatuře a v divadelních hrách a jaké byly příběhy významných osobností, které se scházely v hospodách a podobně.
Zajímavé bylo, jak se věci začaly nabalovat, když jsme přihlášku začali tvořit. Členy našeho svazu jsou i dodavatelé surovin, českého chmele, sladu nebo technologií, a když se o tom dozvěděli, okamžitě se také chtěli připojit. Pivovarnictví je komplexní potravinářské odvětví a i tyto jeho složky, které nejsou na první pohled tolik vidět, byly vždy jeho nedílnou součástí. Pak se připojily minipivovary, protože i ty českou pivní kulturu a řemeslo oživují. A nakonec i restauratéři a hospodští, kteří udržují tradici správného podávání a čepování piva. Takže je to o pivu, pivovarech, hospodách, zemědělství, kultuře, naší společnosti a mnoha dalších aspektech. Přihláška má skoro 50 stránek.
Celý rozhovor si přečtete v magazínu Premium Guide České pivo, k dostání na www.mojecasopisy.cz