Profesionální hráčka PGA a trenérka Eva Koželuhová otevřeně o tom, proč nyní hraje pocitově nejhezčí golf a také o tom, co je pro ni při trénování ostatních vůbec nejdůležitější.
Narodila jste se do golfové rodiny, váš otec Luboš je promotér velkého dámského profesionálního turnaje Tipsport Czech Ladies Open, sestra Tereza je špičková amatérská hráčka. Vy sama hrajete na profesionální úrovni a jste trenérkou, dalo by se říct, že je u vás v rodině golf takzvaným rodinným sportem?
Neřekla bych úplně, že jsem se narodila do golfové rodiny. Táta se setkal poprvé s golfem, když mi bylo asi 12 let. Já začala hrát rekreačně až ve 14 a brala golf spíše jako zábavu. V té době jsem vrcholově plavala a golf se stal mým hlavním sportem až po ukončení gymnázia, tedy v době, kdy jsem skončila s plaváním kvůli vleklým zdravotním problémům. Terezka měla tu výhodu, že je o 11 let mladší, a tak začala s golfem opravdu odmala.
Jak vzpomínáte na své golfové začátky? V kolika letech jste začínala s golfem a kde? Jak u vás probíhala puberta, neměla jste někdy chuť s golfem seknout?
Jak už jsem zmínila, začala jsem s golfem až ve 14 letech. S tréninkovou morálkou jsem nikdy neměla problém. V plavání jsem byla hodně poctivá, a proto jsem i přes svoji malou postavu byla i celkem úspěšná. V tomto je golf trošku přísnější. I přes poctivý trénink si na hezké výsledky musíte chvíli počkat a někdy jsou dny, kdy vám to jednoduše vůbec nejde. S tím jsem se dlouho srovnávala, že těch pomyslných „nespravedlivostí“ je v golfu více. Ale myšlenky na skončení s golfem jsem asi nikdy neměla…
Co máte na golfu nejraději? Proč byste jej doporučila? Má golf i svá úskalí?
Na golfu je pro mě asi nejzajímavější, jak nikdy dopředu nemůžete říct, jaký zahrajete výsledek. Většinou když dojdu golfové kolo, hned bych šla znova a zahrála některé údery odlišně a ono by to zase dopadlo stejně jinak. (smích) Golfová hra je nikdy nekončící proces vzdělávání se, a to mě moc baví.
Golf, byť se to na první pohled nezdá, je adrenalinový sport. Během jednoho kola můžete prožít několik stavů. Od euforie, přes naštvání, sebelítost až po bojovníka. Řekla bych, že právě proto je golf návykový. Zároveň jde o pohyb v přírodě a často hrajete na nádherných místech.
Věnujete se i jiným sportům? Jaký doplňující sport byste ke golfu poradila?
Jako malá jsem se věnovala i pěti sportům najednou. Oba rodiče byli v mládí vrcholoví sportovci. Sport miluji obecně, i jako fanoušek. Na holku mám veliký přehled. Ráda lyžuji, zahraji si tenis nebo volejbal, vlastně cokoli… Zároveň vedu i kondiční přípravu juniorů v Golf Clubu Black Bridge, takže se i jinému pohybu než tomu golfovému věnuji neustále.
Jako profesionální hráčka stále hrajete velké profesionální mezinárodní turnaje, na jaký se letos obzvlášť těšíte? A jaké máte ambice do budoucna?
Musím se přiznat, že tak z 90 % trénuji ostatní než sama sebe. Na vlastní trénink nezbývá tolik času, přesto mě golf baví snad čím dál víc. Hraju pocitově nejhezčí golf, možná i proto, že na sebe nekladu takové nároky jako dříve. Velkou roli hrají i zkušenosti, které postupně získávám jako hráčka, ale i jako trenérka. Nejvíce se určitě těším na náš turnaj ze série Ladies European Tour v Berouně.
Co vás přimělo k tomu začít sama trénovat? Co považujete při práci trenéra jako to nejtěžší a nejzodpovědnější? A co vám naopak vždy udělá radost?
Myslím si, že určité didaktické schopnosti jsem získala od svých rodičů a v trénování se cítím daleko sebevědoměji než v hraní samotném. Vždycky jsem byla spíše motivátor a podporovatel ostatních a jsem přesvědčená, že tyto vlastnosti jsou moc důležité. Nejen se věnovat technickým záležitostem, ale umět se svěřenci řešit vše, umět je vést, dodávat jim sebevědomí, učit je trpělivosti a zodpovědnosti. Je to pestrá škála dovedností a o to je moje cesta trénování zajímavější. Největší radost mám, když vidím, že oni jsou šťastní a vidí, že naše práce dává smysl.
Trénujete dospělé i děti. V jakém věku je podle vás nejrozumnější s golfem začít a proč?
Pravidlo, čím dříve, tím lépe bych řekla, že není v golfu úplně jednoznačné. Je velký rozdíl, když přijde dítě, které se věnuje i jinému sportu oproti dítěti bez žádného základu. Všeobecný rozvoj je velmi důležitý, a proto se i s nejmenšími dětmi nevěnuji jen golfovém švihu, ale i základním pohybům a dovednostem. Úplná golfová specializace by měla přijít až okolo 12.–14. roku věku dítěte.
Co by měli rodiče vědět, když se chystají přihlásit dítě na golf? Jakou výbavu musejí pořídit? A jak často je dobré trénovat?
Ve většině klubů fungují golfové akademie nebo přinejmenším dětské golfové kurzy. U nás na Black Bridge, a věřím že i v ostatních klubech, funguje možnost zapůjčení holí. Pokud se pak rozhodnete pro golf definitivně, je v dnešní době na trhu velký výběr dětského golfového vybavení podle výšky dítěte za pár tisíc korun. Často a dobře fungují golfové bazary nebo burzy, kde můžete zakoupit ohrané či zánovní hole.
V brzkém věku si myslím, že naprosto postačí trénink jednou týdně, ale zároveň je důležité věnovat si i jinému sportu. Později pak spíše záleží na cílech a samotných dětech, kolik času budou trávit na golfu. Se svými výkonnostními svěřenci máme nastavené 1–2 společné tréninky, v ostatní dny by měli trénovat sami. Golf jako jiné sporty je o počtu smysluplně odtrénovaných hodin. Je to pak na každém, kolik hodin tréninku věnuje.
Mimo jiné máte i svůj podcast Ženy sobě, který věnujete zajímavým a úspěšným ženám v českém sportu. Který příběh vás oslovil a která česká sportovkyně je vaším vzorem, pokud jej máte?
V poslední době můj podcast pěkně „šidím“, ale chtěla bych se k němu časem opět vrátit. Nemůžu říct, že by mě nějaký díl oslovil více. Každé natáčení mě něčím pobavilo i překvapilo. Moc ráda vzpomínám na setkání s plážovými volejbalistkami Maki a Bárou, kdy jsme se potkaly přímo na beachi na Vítkově. Naposledy jsme se viděly a vlastně i seznámily na olympiádě v Riu, kde jsem byla jako caddy mé blízké kamarádky Kláry Spilkové. Bylo to moc milé a zábavné povídání.
Ve sportu obecně, profesionálním i amatérském, figuruje stále méně žen než mužů, ačkoli se trend zlepšuje. Jak to vnímáte v golfu?
Upřímně neznám přesná čísla poměru žen a mužů v golfu. Konkurence je však u mužů i vzhledem k většímu množství ve vrcholovém sportu určitě větší a prosadit se tak mezi nejlepší je i náročnější. Na druhou stranu, když já jsem se pokoušela hrát na evropské scéně, na turnajích nebylo zdaleka tolik hráček jako v dnešní době. Ženský golf obecně je na vzestupu, hráčky jsou atletičtější, hrají dál než dříve a na oko i zajímavější golf, než tomu bylo v minulosti.
Co vás čeká v nadcházející sezoně a na co se těšíte?
Věřím, že plno skvělých výsledků mých svěřenců, golfových i kondičních. Přes celou zimu se na Čerňáku opravdu makalo, tak bych všem přála, aby se to projevilo i na hřišti. Já bych si ráda zahrála pár turnajů ze série Ladies European Tour access (nižší evropská tour), české PGA tour a nejvíce se těším na turnaj Ladies European Tour v Berouně. Doufám, že budou moci dorazit i fanoušci, vždy to dodá turnaji skvělou atmosféru!
BIOBOX
Eva Koželuhová
Trenérka v Golf Club Black Bridge. Od roku 2015 profesionální golfistka PGA. Slyšet ji můžete v jejím podcastu Ženy sobě, ve kterém vede rozhovory se zajímavými a úspěšnými ženami českého sportu.
Profesionální hráčka PGA a trenérka Eva Koželuhová otevřeně o tom, proč nyní hraje pocitově nejhezčí golf a také o tom, co je pro ni při trénování ostatních vůbec nejdůležitější.
Narodila jste se do golfové rodiny, váš otec Luboš je promotér velkého dámského profesionálního turnaje Tipsport Czech Ladies Open, sestra Tereza je špičková amatérská hráčka. Vy sama hrajete na profesionální úrovni a jste trenérkou, dalo by se říct, že je u vás v rodině golf takzvaným rodinným sportem?
Neřekla bych úplně, že jsem se narodila do golfové rodiny. Táta se setkal poprvé s golfem, když mi bylo asi 12 let. Já začala hrát rekreačně až ve 14 a brala golf spíše jako zábavu. V té době jsem vrcholově plavala a golf se stal mým hlavním sportem až po ukončení gymnázia, tedy v době, kdy jsem skončila s plaváním kvůli vleklým zdravotním problémům. Terezka měla tu výhodu, že je o 11 let mladší, a tak začala s golfem opravdu odmala.
Jak vzpomínáte na své golfové začátky? V kolika letech jste začínala s golfem a kde? Jak u vás probíhala puberta, neměla jste někdy chuť s golfem seknout?
Jak už jsem zmínila, začala jsem s golfem až ve 14 letech. S tréninkovou morálkou jsem nikdy neměla problém. V plavání jsem byla hodně poctivá, a proto jsem i přes svoji malou postavu byla i celkem úspěšná. V tomto je golf trošku přísnější. I přes poctivý trénink si na hezké výsledky musíte chvíli počkat a někdy jsou dny, kdy vám to jednoduše vůbec nejde. S tím jsem se dlouho srovnávala, že těch pomyslných „nespravedlivostí“ je v golfu více. Ale myšlenky na skončení s golfem jsem asi nikdy neměla…
Co máte na golfu nejraději? Proč byste jej doporučila? Má golf i svá úskalí?
Na golfu je pro mě asi nejzajímavější, jak nikdy dopředu nemůžete říct, jaký zahrajete výsledek. Většinou když dojdu golfové kolo, hned bych šla znova a zahrála některé údery odlišně a ono by to zase dopadlo stejně jinak. (smích) Golfová hra je nikdy nekončící proces vzdělávání se, a to mě moc baví.
Golf, byť se to na první pohled nezdá, je adrenalinový sport. Během jednoho kola můžete prožít několik stavů. Od euforie, přes naštvání, sebelítost až po bojovníka. Řekla bych, že právě proto je golf návykový. Zároveň jde o pohyb v přírodě a často hrajete na nádherných místech.
Věnujete se i jiným sportům? Jaký doplňující sport byste ke golfu poradila?
Jako malá jsem se věnovala i pěti sportům najednou. Oba rodiče byli v mládí vrcholoví sportovci. Sport miluji obecně, i jako fanoušek. Na holku mám veliký přehled. Ráda lyžuji, zahraji si tenis nebo volejbal, vlastně cokoli… Zároveň vedu i kondiční přípravu juniorů v Golf Clubu Black Bridge, takže se i jinému pohybu než tomu golfovému věnuji neustále.
Jako profesionální hráčka stále hrajete velké profesionální mezinárodní turnaje, na jaký se letos obzvlášť těšíte? A jaké máte ambice do budoucna?
Musím se přiznat, že tak z 90 % trénuji ostatní než sama sebe. Na vlastní trénink nezbývá tolik času, přesto mě golf baví snad čím dál víc. Hraju pocitově nejhezčí golf, možná i proto, že na sebe nekladu takové nároky jako dříve. Velkou roli hrají i zkušenosti, které postupně získávám jako hráčka, ale i jako trenérka. Nejvíce se určitě těším na náš turnaj ze série Ladies European Tour v Berouně.
Co vás přimělo k tomu začít sama trénovat? Co považujete při práci trenéra jako to nejtěžší a nejzodpovědnější? A co vám naopak vždy udělá radost?
Myslím si, že určité didaktické schopnosti jsem získala od svých rodičů a v trénování se cítím daleko sebevědoměji než v hraní samotném. Vždycky jsem byla spíše motivátor a podporovatel ostatních a jsem přesvědčená, že tyto vlastnosti jsou moc důležité. Nejen se věnovat technickým záležitostem, ale umět se svěřenci řešit vše, umět je vést, dodávat jim sebevědomí, učit je trpělivosti a zodpovědnosti. Je to pestrá škála dovedností a o to je moje cesta trénování zajímavější. Největší radost mám, když vidím, že oni jsou šťastní a vidí, že naše práce dává smysl.
Trénujete dospělé i děti. V jakém věku je podle vás nejrozumnější s golfem začít a proč?
Pravidlo, čím dříve, tím lépe bych řekla, že není v golfu úplně jednoznačné. Je velký rozdíl, když přijde dítě, které se věnuje i jinému sportu oproti dítěti bez žádného základu. Všeobecný rozvoj je velmi důležitý, a proto se i s nejmenšími dětmi nevěnuji jen golfovém švihu, ale i základním pohybům a dovednostem. Úplná golfová specializace by měla přijít až okolo 12.–14. roku věku dítěte.
Co by měli rodiče vědět, když se chystají přihlásit dítě na golf? Jakou výbavu musejí pořídit? A jak často je dobré trénovat?
Ve většině klubů fungují golfové akademie nebo přinejmenším dětské golfové kurzy. U nás na Black Bridge, a věřím že i v ostatních klubech, funguje možnost zapůjčení holí. Pokud se pak rozhodnete pro golf definitivně, je v dnešní době na trhu velký výběr dětského golfového vybavení podle výšky dítěte za pár tisíc korun. Často a dobře fungují golfové bazary nebo burzy, kde můžete zakoupit ohrané či zánovní hole.
V brzkém věku si myslím, že naprosto postačí trénink jednou týdně, ale zároveň je důležité věnovat si i jinému sportu. Později pak spíše záleží na cílech a samotných dětech, kolik času budou trávit na golfu. Se svými výkonnostními svěřenci máme nastavené 1–2 společné tréninky, v ostatní dny by měli trénovat sami. Golf jako jiné sporty je o počtu smysluplně odtrénovaných hodin. Je to pak na každém, kolik hodin tréninku věnuje.
Mimo jiné máte i svůj podcast Ženy sobě, který věnujete zajímavým a úspěšným ženám v českém sportu. Který příběh vás oslovil a která česká sportovkyně je vaším vzorem, pokud jej máte?
V poslední době můj podcast pěkně „šidím“, ale chtěla bych se k němu časem opět vrátit. Nemůžu říct, že by mě nějaký díl oslovil více. Každé natáčení mě něčím pobavilo i překvapilo. Moc ráda vzpomínám na setkání s plážovými volejbalistkami Maki a Bárou, kdy jsme se potkaly přímo na beachi na Vítkově. Naposledy jsme se viděly a vlastně i seznámily na olympiádě v Riu, kde jsem byla jako caddy mé blízké kamarádky Kláry Spilkové. Bylo to moc milé a zábavné povídání.
Ve sportu obecně, profesionálním i amatérském, figuruje stále méně žen než mužů, ačkoli se trend zlepšuje. Jak to vnímáte v golfu?
Upřímně neznám přesná čísla poměru žen a mužů v golfu. Konkurence je však u mužů i vzhledem k většímu množství ve vrcholovém sportu určitě větší a prosadit se tak mezi nejlepší je i náročnější. Na druhou stranu, když já jsem se pokoušela hrát na evropské scéně, na turnajích nebylo zdaleka tolik hráček jako v dnešní době. Ženský golf obecně je na vzestupu, hráčky jsou atletičtější, hrají dál než dříve a na oko i zajímavější golf, než tomu bylo v minulosti.
Co vás čeká v nadcházející sezoně a na co se těšíte?
Věřím, že plno skvělých výsledků mých svěřenců, golfových i kondičních. Přes celou zimu se na Čerňáku opravdu makalo, tak bych všem přála, aby se to projevilo i na hřišti. Já bych si ráda zahrála pár turnajů ze série Ladies European Tour access (nižší evropská tour), české PGA tour a nejvíce se těším na turnaj Ladies European Tour v Berouně. Doufám, že budou moci dorazit i fanoušci, vždy to dodá turnaji skvělou atmosféru!